Závody

Jednou jsme byli na dlouhé procházce, no byla to spíš krásná vyjížďka na koních. Jela Žaneta a Jennifer na Cassey a Narciusovi. Byla to jedna úplně z nejhezčích, vlastně nejhezčí vyjížďka… Jeli jsme přes les, louku, pole palouk, kolem jednoho rybníka jménem Boukal. Všechna místa byla zvláštní a možná i kouzelná…jako by za každým stromem a keřem se skrývala víla nebo skřítek. Občas jsme zaslechli zvláštní zvuky, ale zjistili jsme, že to jen jeden pes vyl, ale někdy to bylo opravdu pozoruhodné. V jednom místě jsme se shodli, že by se tam měl natočit nějaký film, kde bude vystupovat nějaká víla… v tuto chvíli bychom se na ten film moc rádi podívali a nejlépe tady…zastavili jsme se i na jedné louce kde jsme si udělali skvělý piknik. Jennifer udělala s sebou tousty a sendviče. Bylo to moc dobré, krásně jsme si to užili …jednou jsme projeli vesnicí se jménem Kovářov. Ocenili jí v roce 2006 nejlepší vesnicí ČR. Byla jsem tam i na hrobě mé prababičky, která zemřela už před dvěma lety. Potom jsme se vydali zpět domů. Ale když jsme na jedné louce zahlédli nějaká velká modrá křídla mizící za kamenem, koně se nám trochu poplašili a my jsme samozřejmě chtěli zjistit, co to bylo. Co myslíte vy? Nejdříve jsme se báli, ale když jsme zjistili kdo to je, došlo nám, že jsme se báli úplně zbytečně. Byla to Eyela a Brieta- její jednorožec. Chtěli nám říci, jaká místa mají nejraději. “To teprve budete koukat“ nám řekla Eyela. Dovolila nám, abychom si to i vyfotografovali. Samozřejmě, že taková úžasná nabídka se nedá odmítnout…

Byla jsem naprosto unešená, když jsem tu krásu spatřila. Bylo to nejkrásnější místo v mém životě. Jennifer ani nedutala tou nádherou… Ještě dlouho jsme na to vzpomínali, jaká to byla pěkná a magická projížďka…